Kapitola první: „To je věkem“
Bylo mu třicet osm, když si všiml, že ráno vstává ztuhlejší než večer uléhá. Po delší cestě autem se cítil nepohodlně, hůř regeneroval a přes den ho táhla únava, kterou nespravila ani třetí káva. Kamarádi mávli rukou: „To je věkem, zvykni si.“
Lukáš se s tím nechtěl smířit. Při preventivní prohlídce otevřeně probral svůj životní styl s lékařem. Ten potvrdil, že tělo je v pořádku, ale potřebuje víc péče: „Mužský organismus po čtyřicítce potřebuje především pravidelný pohyb proti celodennímu sezení, teplo a vyvážený pitný režim. Stačí začít s rozmyslem.“
Kapitola druhá: Malé kroky
Žádný desetikilometrový běh. První týden si Lukáš nastavil budík na každou hodinu – vstát, projít se ke kuchyňce, dvakrát se protáhnout. Druhý týden přidal ranní procházku se psem místo cesty autem k pekárně. Třetí týden si poprvé zacvičil v parku most na hýždě a zjistil, že ho to baví.
- Týden 1Vstát každou hodinu. Láhev s čistou vodou na stole místo slazených nápojů.
- Týden 3Dvacet minut cvičení ráno: mobilita kyčlí, most, plank.
- Měsíc 2Talíř podle tří barev. Méně uzenin, víc ryb, zeleniny a dýňových semínek.
- Měsíc 6Klidný večer bez telefonu v posteli. Hluboký noční odpočinek bez buzení.
- Rok 2Trenérská licence a první skupina mužů nad čtyřicet.
Kapitola třetí: Proč trénuje právě chlapy 40+
„Mladí kluci chtějí výsledky do léta. Chlapi po čtyřicítce chtějí, aby je přestala bolet záda a aby měli sílu na děti, zahradu a práci,“ říká Lukáš. Jeho tréninky proto nejsou o rekordech. Jsou o tom, aby tělo zase fungovalo jako celek – včetně přirozené vitality, o které se v posilovně často mlčí.
Lukáš je ilustrativní postava, jejíž příběh vychází z běžných zkušeností mužů ve středním věku. Nejde o konkrétní osobu.